Centrum Fotografie

Vítek LUDVÍK narozen 23. května, 1973 , fotograf a kameraman

je považován zejména za fotografa adrenalinových sportů, ale portfolio mu zaplňují také portréty nebo produktová fotografie. Jeho snímky ho vynesly do společnosti špičky světových fotografů free sportů. Po skvělém umístění v soutěži RED BULL ILLUME v americkém Aspenu v roce 2007 získal také první místo na domácí půdě, v prestižní fotografické soutěži ŠTÍTY VILÉMA HECKELA. Ve stejném roce Vítek znovu odletěl na svou milovanou Aljašku, tentokrát jako člen filmového štábu, který tam přiletěl natáčet výjimečný film o nejdelším prvosjezdu na světě. Právě v současné době, nedlouho po své premiéře tento snímek sklízí jednu hlavní cenu mezinárodních filmových festivalů za druhou. U nás Vítek s režiserem Geraldem Salminou přebírali první cenu na Mezinárodním filmovém festivalu outdoorových filmů v Praze. Úspěšný byl také film Knockin on Heavens Door, s basejumpovou tematikou, natočený v následujícím roce s basejumperem a freeskierem Robinem Kaletou. U jeho zrodu stál Vítek nejen s aparátem, ale také s kamerou. V současné době pracuje na dalších projektech. Vedle sportovní fotografie a filmového dokumentu se věnuje reportážní práci a přispívá svými fotografiemi a texty nejen do českých médii.

Tvoji tvorbu z velké části reprezentují sportovní fotografie. Proč sis vybral zrovna tento poměrně náročný druh fotografie?

Od dětství jsem se pohyboval mezi sportovci, horolezci, paraglidery, skialpinisty - dnes by se řeklo free ridery.Fotit mě bavilo vždycky, takže nebylo moc o čem premýšlet. Časem se mé focení rozšířilo o mnoho jiných temat.

Často jsi obtěžkán technikou i v nepříznivých povětrnostních podmínkách. Nepřemýšlíš v takových chvílích jak skvěle by ti bylo v teplém ateliéru?

Batoh skutečně něco váží. Výbava pro bezpečný pohyb v horách s foťákem a příslušenstvím okolo patnácti, šestnácti kilo. Pohyb v přírodě spojený s prací, to je podle mě nejlepší kombinace. Neměnil bych. Ačkoli samozřejmě v ateliéru fotím také, čím dál častěji.

Na některých tvých snímcích je patrné, že využíváš také externí osvětlovací techniku. Co používáš a jaké jsou tvé zkušenosti ?

Používám generátory a osvětlovací techniku Fomei už od první generace. Poslední v řadě, generátor Panther, mě k mojí spokojenosti provází na každém focení.

Vím, že používáš top modely aparátů firem Canon a Olympus jaká jsou Tvá kriteria při výběru foťáku, jaké technické parametry musí splňovat ?

Používám ty nejlepší modely, které jsou na trhu, to jsou má kriteria. Ještě se mi nestalo, že by mi model z první třídy nepadl do ruky. Nejpříjemnější překvapení pro mě byl v poslední době Olympus PEN, retroaparát jako z minulosti, s technickými možnostmi budoucnosti.

Co očekáváš od ostatní techniky, kterou používáš? Jakou provozní teplotu musí vydržet tvé fotografické vybavení ?

Od techniky očekávám, že vydrží minimálně tolik co já. Pravdou zůstává, že při focení v minus dvaceti stupních celsia se odděluje zrno od plev.

Co nezbytně potřebuje fotograf sportovní- adrenalinové fotografie na své cesty ? Stalo se ti někdy, že jsi něco moc důležitého zapomněl? Jak sis poradil?

Nezbytně potřebuje vybavení, závislé na zadání fotoprací, ostatní se vždycky nějak vyřeší. Zatím se mi nestalo, že bych na něco důležitého zapomněl.

Je nějaká tvá fotografie, které si obzvláště vážíš ?

Z každého focení jsou mi blízké některé fotografie víc než ostatní, ale jednu konkrétní nemám.

Kteří fotografové Tě inspirují?

Nemám ve fotografování vzor. Od dětství jsem si prohlížel knížky Viléma Heckela, jeho fotky mám rád. Fascinují mě fotky Jamese Nachtweye. To je ale z trochu jiného soudku.

Musíš mít pozitivní vztah k tomu, co fotíš, nebo je ti to jedno a vždycky odvedeš kvalitní práci?

Odvést kvalitní práci je priorita vždycky.. Čím blíž člověk k tematu má, tím líp. Pokud jde o focení sportu, ideální je o něm něco vědět. Poslední dobou se mi stává, že fotím sporty, které jsem před tím na vlastní oči nikdy ani neviděl, například freestyle motocross. Tak že se snažím si s dostatečným časovým předstihem zjistit jak dobrá fotka daného sportu vypadá, co se cení a co je naopak špatně a podle toho pak při samotném focení postupuju. Podobně přistupuju i k ostatnímu focení. Při fashionstory je nezbytné dokonale znát představu klienta a přizpůsobit ji také komunikaci s modely. Pokud fotografuji akce nebo svatby, nezřídka se stane, že jsem najednou něco jako člen rodiny.

Co tě na fotografování nejvíc baví?

Nejvíc mě baví lidi, které při práci potkávám a se kterými pracuju.

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Za svůj největší fotografický úspěch považuju, že poté, co jsem se rozhodl pro dráhu profesionálního fotografa, měl jsem dostatek štěstí a vytrvalosti u toho zůstat. Dělám práci, která mě baví, s lidmi které stojí za to poznat.

Co tě v nejbližší budoucnosti ve fotografování nebo natáčení čeká ?

Mám spoustu projektů, na kterých v naší agentuře pracujeme. Pro příští rok jsou mezi nimi vedle těch fotografických také filmové. V úvodu roku 2010 bych mimojiné rád stihnul vyjet na hory se skicrossařem Tomášem Krausem ještě než odletí na olympiádu do Vancouveru.

Webová prezentace Vítka Ludvíka